Přehled soustavy ryb

Systém ryb a rybovitých obratlovců je podle některých odborníků nejsložitějším systémem organismů.

Budeme vycházet ze systému publikovaného Nelsonem v roce 2006, který je v tuto chvíli nejaktuálnější kompletní systém recentních i fosilních taxonů. Do systému postupně doplňujeme veškeré taxonomické změny.

Tradiční pojetí považuje ryby (Osteichthyes) za samostatnou třídu obratlovců (Vertebrata).

Vzhledem k tomu, že ryby a mihule netvoří podobně ucelenou skupinu jako např. obojživelníci nebo ptáci, jsou ryby nověji řazeny do nadřídy čelistnatci (Gnathostomata) a Mihule do nadřídy bezčelistnatci (Agnatha).

Třídy

Myxini – sliznatky

Sliznatky patří mezi málo prozkoumané živočichy naší planety. Vývoj sliznatek pravděpodobně započal někdy před 300 milióny lety ve spodním kambriu (rod Myxinikela a Gilpichthys, který má však zatím nejasné zařazení). Současné sliznatky patří do dvou hlavních skupin.

Petromyzontida – mihule

Mihule jsou kruhoústí rybovití obratlovci úhořovitého těla. Jsou dokonalejší než sliznatky, objevují se u nich vedle struny hřbetní náznaky chrupavčité kostry. Přesto patří spolu s nimi mezi nejprimitivnější zástupce dnes žijících obratlovců. Nenáleží mezi pravé ryby, kvůli zásadně odlišné morfologii a fyziologii.

• řád mihulotvaří (Petromyzontiformes)
  • čeleď mihulovití (Petromyzontidae)
    • Mihule potoční – Lampetra planeri (Bloch, 1784)
    • Mihule ukrajinská – Eudontomyzon mariae (Berg, 1931)

Chondrichthyes – paryby

Paryby jsou většinou mořští, vzácně sladkovodní, obratlovci středních nebo velkých rozměrů. Jejich tělo je rybovitého tvaru, nebo je dorzoventrálně zploštělé pokryté plakoidními šupinami.Ústní otvor mají na spodní straně hlavy. Známe asi 600 druhů, jejich velikost se pohybuje mezi 50 cm až 18 metry.

Sarcopterygii – nozdratí

Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) je živorodá ryba, dlouhá v průměru 1 metr, se zavalitým tělem, ploutvemi na násadcích a modrými šupinami. Latimérie je jediným zástupcem lalokoploutvých ryb, a proto je označována jako tzv. živoucí fosílie. Tento druh ryb byl dlouho považován za vyhynulý (jeho vymizení se odhadovalo na období před 70 miliony let). Latimérie jsou pravděpodobně jedním z mezistupňů vývoje obojživelníků.

Actinopterygii – paprskoploutví

Paprskoploutvé ryby jsou největší skupinou ryb, jejich vývoj je datován od spodního devonu, zhruba před 390 milióny lety.

Podle Nelsona, 1994 obsahuje 42 řádů s více než 430 čeleděmi, z nichž nejméně 80 je známo pouze jako fosílie (zkameněliny). Dále je známo více než 4.000 rodů s více než, 23.000 druhů. Skoro polovina (asi 42 %) je sladkovodních, zbytek žije v mořích a oceánech.

Třída Actinopterygii je rozdělena na dvě podtřídy Chondrostei, kam patří nám dobře známí jeseterovití a bahníkovití. Druhou podtřídou je Neopterygii, která je dále rozdělena na jednu sekci Teleostei, a ta je dále dělena na několik dalších podsekcí. Sem patří většina nám dobře známých rybek počínaje tetrovitými, kaprovitými, lososovitými a konče cichlidami, čtverzubcovitými a dalšími.

• řád jeseteři (Acipenseriformes)
  • čeleď jeseterovití (Acipenseridae)
    • Jeseter malý – Acipenser ruthenus (Linnaeus, 1758)
• řád máloostní (Cypriniformes)
  • čeleď kaprovití (Cyprinidae)
    • Amur bílý – Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844)
    • Bolen dravý – Aspius aspius (Linnaeus, 1758)
    • Cejn perleťový – Ballerus sapa (Pallas, 1814)
    • Cejn siný – Ballerus ballerus (Linnaeus, 1758)
    • Cejn velký – Abramis brama (Linnaeus, 1758)
    • Cejnek malý – Blicca bjoerkna (Linnaeus, 1758)
    • Hořavka duhová – Rhodeus sericeus (Pallas, 1776)
    • Hrouzek běloploutvý – Gobio albipinnatus (Lukasch, 1933)
    • Hrouzek dlouhovousý – Gobio uranoscopus (Agassiz, 1828)
    • Hrouzek Kesslerův – Romanogobio kesslerii (Dybowski, 1862)
    • Hrouzek obecný – Gobio gobio (Linnaeus, 1758)
    • Jelec jesen – Leuciscus idus (Linnaeus, 1758)
    • Jelec proudník – Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758)
    • Jelec tloušť – Leuciscus cephalus (Linnaeus, 1758)
    • Kapr obecný – Cyprinus carpio (Linnaeus, 1758)
    • Karas obecný – Carassius carassius (Linnaeus, 1758)
    • Karas stříbřitý – Carassius gibelio (Bloch, 1782)
    • Lín obecný – Tinca tinca (Linnaeus, 1758)
    • Ostroretka stěhovavá – Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758)
    • Ostrucha křivočará – Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758)
    • Ouklej obecná – Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758)
    • Ouklejka pruhovaná – Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782)
    • Parma obecná – Barbus barbus (Linnaeus, 1758)
    • Parma východní středomořská – Barbus meridionalis (Risso, 1827)
    • Perlín ostrobřichý – Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758)
    • Plotice obecná – Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758)
    • Plotice lesklá – Rutilus pigus (Lacepède, 1803)
    • Podoustev říční – Vimba vimba (Linnaeus, 1758)
    • Slunka obecná – Leucaspius delineatus (Heckel, 1843)
    • Střevle potoční – Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758)
    • Střevlička východní – Pseudorasbora parva (Temminck & Schlegel, 1846)
    • Tolstolobik bílý – Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844)
    • Tolstolobik pestrý – Hypophthalmichthys nobilis (Richardson, 1845)
  • čeleď mřenkovití (Balitoridae)
    • Mřenka mramorovaná – Barbatula barbatula (Linnaeus, 1758)
  • čeleď sekavcovití (Cobitidae)
    • Piskoř pruhovaný – Misgurnus fossilis (Linnaeus, 1758)
    • Sekavčík horský (balkánský) – Sabanejewia balcanica (Karaman, 1922)
    • Sekavec podunajský – Cobitis elongatoides (Bacescu & Maier, 1969)
• řád štikotvární (Esociformes)
  • čeleď štikovití (Esocidae)
    • Štika obecná – Esox lucius (Linnaeus, 1758)
  • čeleď blatňákovití (Umbridae)
    • Blatňák tmavý – Umbra krameri (Walbaum, 1792)
• řád ostnoploutví (Perciformes)
  • čeleď hlaváčovití (Gobiidae)
    • Hlavačka mramorovaná – Proterorhinus marmoratus (Pallas, 1814)
  • čeleď okounovití (Percidae)
    • Candát obecný – Sander lucioperca (Linnaeus, 1758)
    • Candát východní – Sander volgensis (Gmelin, 1789)
    • Drsek menší – Zingel streber (Siebold, 1863)
    • Drsek větší – Zingel zingel (Linnaeus, 1766)
    • Ježdík obecný – Gymnocephalus cernuus (Linnaeus, 1758)
    • Ježdík žlutý – Gymnocephalus schraetser (Linnaeus, 1758)
    • Okoun říční – Perca fluviatilis (Linnaeus, 1758)
  • čeleď okounkovití (Centrarchidae)
    • Okounek pstruhový – Micropterus salmoides (Lacepède, 1802)
    • Slunečnice pestrá – Lepomis gibbosus (Linnaeus, 1758)
• řád lososotvární (Salmoniformes)
  • čeleď lososovití (Salmonidae)
    • Hlavatka podunajská – Hucho hucho (Linnaeus, 1758)
    • Lipan podhorní – Thymallus thymallus (Linnaeus, 1758)
    • Losos obecný – Salmo salar (Linnaeus, 1758)
    • Pstruh duhový – Oncorhynchus mykiss (Walbaum, 1792)
    • Pstruh obecný – Salmo trutta (Linnaeus, 1758)
    • Síh maréna – Coregonus maraena (Bloch, 1779)
    • Síh peleď – Coregonus peled (Gmelin, 1789)
    • Siven americký – Salvelinus fontinalis (Mitchill, 1814)
• řád hrdloploutví (Gadiformes)
  • čeleď treskovití (Gadidae)
    • Mník jednovousý – Lota lota (Linnaeus, 1758)
• řád holobřiší (Anguilliformes)
  • čeleď úhořovití (Anguillidae)
    • Úhoř říční – Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758)
• řád volnoostní (Gasterosteiformes)
  • čeleď koljuškovití (Gasterosteidae)
    • koljuška tříostná – Gasterosteus aculeatus (Linnaeus, 1758)
• řád sumci (Siluriformes)
  • čeleď sumcovití (Siluridae)
    • Sumec velký – Silurus glanis (Linnaeus, 1758)
  • čeleď sumečkovití (Ictaluridae)
    • Sumeček americký – Ameiurus nebulosus (LeSueur, 1819)
• řád ropušnicotvární (Scorpaeniformes)
  • čeleď vrankovití (Cottidae)
    • Vranka obecná – Cottus gobio (Linnaeus, 1758)
    • Vranka pruhoploutvá – Cottus poecilopus (Heckel, 1837)