Údolní nádrž Nechranice

Přehrada Nechranice

Nechranická přehrada leží na řece Ohři mezi Kadaní a Žatcem; svou rozlohou 1 338 ha a s max. hloubkou 46 m je šestou největší přehradní nádrží České republiky, její hráz je nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě (3 280 m).

Dokončena byla r. 1968, jejím vybudováním zaniklo 6 obcí. Došlo k zatopení mělkého, širokého údolí s pozvolnými svahy. Zaplavena byla většinou pole a pastviny, dno je tedy prakticky bez překážek. To vše se příznivě projevuje při rybářském využívání vodní nádrže, která je situována v nadmořské výšce 270 m, v jednotvárné otevřené krajině. Její obvod je celistvý, bez větších zátočin. Na západním horizontu jsou vidět obrysy Doupovských vrchů a Krušných hor. Při pohledu na Krušné hory od hráze působí rušivě chladicí věže Tušimické elektrárny se stále stoupajícími oblaky par. Pravý břeh pokrývá souvislá plocha vzrostlých porostů, převážně listnatých stromů, které působí naopak uklidňujícím dojmem.

Jejím původním účelem byla dodávka vody pro nedaleké elektrárny v Tušimicích, dnes slouží především rekreačním účelům. Pláže a kotviště jachet jsou hlavně na plochém jižním břehu, zatímco severní břeh je strmý a na jeho části se rozkládá přírodní rezervace s význačnou teplomilnou květěnou a zvířenou.

Rybářský revír

Nechranická nádrž patří mezi mimopstruhové revíry, kde si rybáři opravdu přijdou na své. Zarybněnost je velmi dobrá. Udicí se loví téměř všechny druhy ryb, které se u nás vyskytují. Jako všude, převažuje kapr, kterého se loví v průměru 31 %v kusech. Druhou nejpočetnější rybou v kusech je cejn, jehož úlovky stále stoupají. Stále však klesají úlovky okouna. V roce 1975 bylo evidováno 22700 ks, v roce 1992 již jen 13753 ks. Také úlovků štik ubývá. Přesto se zde loví i trofejní kusy. Naproti tomu candát se zde dobře rozmnožuje a jeho úlovky se stabilizovaly stejně jako úlovky úhoře. V úlovcích se začíná objevovat i sumec, který zde má dobré potravní podmínky v podobě velkého množství bílých ryb a cejna. Celkem se za rok vyloví 60 až 85 tun ryb. Sezóna začíná květnem a končí obvykle koncem října podle teploty a počasí. Výsledek lovu příznivě ovlivňuje i možnost zapůjčit si loďku a zavážet nástrahy do vzdálených míst, kde ryba není rušena.

Popis revíru

Údolní nádrž Nechranice.
Od tělesa hráze údolní nádrže Nechranice až k jezu v Želině.
V obecném zájmu je zákaz vstupu do území sesuvu půdy na levém břehu nádrže – vyznačeno tabulemi. Zákaz lovu ryb od vtoku Čachovického – Lužického potoka 100 m na obě strany od 1. 12. do 31. 3. včetně, nevyjímaje ústí potoka v délce 100 m. Zákaz lovu ryb v úseku řeky Ohře cca 450 m, od jezu v Želině až po příčnou linii s nejníže situovanou budovou usedlosti na pravém břehu (po směru toku) v katastru obce Rokle, Želina (s koncem asfaltové komunikace), a to v období od 1. 1. do 15. 6., včetně. V odpadním kanálu malé vodní elektrárny (ČEZ Tušimice) je lov ryb zakázán. Celoroční zákaz lovu ryb ze staveb tělesa jezu v Želině. Zákaz používání plovoucích kotvených bójí pro označování lovných a vnaděných míst a pro kotvení plavidel na celé ploše revíru. Lov ryb z plavidel je povolen jen s povolením, které vydává ČRS SÚS Ústí nad Labem v Rybářském domově ve Vikleticích a při dodržování stanovených zásad. Provoz plavidel se spalovacími motory je zakázán vyhláškou k zákonu o vodách. Rozhodnutím OkÚ Chomutov č.j. RŽP-II/Pit-8735/98 je chráněno shromaždiště bahňáků (ptactva) v úseku od kotviště lodí u Lužického potoka po osadu Modrá štika, a to od 15. 7. do 30. 9. V tomto období se zakazuje v uvedeném úseku lov ryb ze břehu. Lov ryb je povolen pouze z plavidel ve vzdálenosti nejméně 20 m od aktuální hranice vodní hladiny. V době ochrany je rovněž zakázáno přistávat s plavidly a zajíždět s nimi do vzdálenosti menší než 20 m od aktuální hranice vodní hladiny. Zákaz lovu ryb z břehového pozemku kempu U hráze (provozovatel p. Jirkovský) v délce cca 100 m dle vyznačení hranic úseku tabulemi, a to v červenci a srpnu v denní době od 8.00 do 19.00 hodin. Zákaz hlubinné přívlače a používání vábniček všeho druhu (klepadel apod.).
Na březích VD Nechranice je vymezován nádržní prostor betonovými sloupky (patníky) u příjezdových cest. Do nádržního prostoru je zakázáno vjíždět motorovými vozidly (vyjma spouštění lodě). V nádržním prostoru je zakázáno bivakování a stanování, poškozování břehů např. zarážením kůlů pro kotvení lodí, umisťování odpadu, rozdělávání ohně, vyřezávání keřů a kácení stromů apod. Plavidla smí kotvit jen na vyhrazených kotvištích nebo místech označených plavebním znakem „P“ pro povolené stání, příp. v bezprostřední blízkosti vlastního pozemku v přítokové části VD. Stanovat lze jen ve vyhrazených tábořištích.

Povolenka k lovu ryb

Pokud se rozhodnete rybařit na ÚN Nechranice, nesmíte zapomenout:

Mít u sebe doklady k lovu ryb (povolenka k lovu ryb a rybářský lístek).
Dodržovat pravidla lovu ryb.

Povolenky platné na ÚN Nechranice

Na revíru platí mimopstruhové povolenky celorepublikové, celosvazové, uzemní povolenky pro členy Severočeského územního svazu

Když nemáte žádnou z těchto povolenek

Musíte si zakoupit místní povolenku k lovu ryb u některého z prodejců povolenek na ÚN Nechranice. Povolenku si můžete koupit na dobu paltnosti 1 den, 2 dny, 7 dní, 14 dní nebo rok. Členové ČRS a MRS musí předložit platnou členskou legitimaci.

Rybářský lístek

Cizinci

si mohou koupit rybářský lístek na obecním úřadě s rozšířenou působností v obvodu, ve kterém se zdržují (např. Žatec, Chomutov, Most, Louny).

Občané České republiky

Rybářské lístky vydává pouze obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má žadatel o jeho výdání trvalý pobyt.

Rybářský listek si můžete koupit na dobu platnosti 1 rok, 3 roky nebo 10 let.

Podmínkou je předložení osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku nebo předložení dříve vydaného rybářského lístku.

Cizinci můžou předložit i rybářský lístek, licenci nebo obdobný doklad, vydaný ve státě, jehož jsou občany.

Pravidla lovu ryb

Spolu s povolenkou k lovu ryb obdržíte i Rybářský řád s popisem rybářského revíru ÚN Nechranice, který jste povinni při lovu ryb dodržovat.

Doporučujeme se před samotným lovem ryb podrobně seznámit s pravidly. Jedině tak předejdete nepříjemnostem v případě kontroly rybářskou stráží nebo Policií ČR.

Přehled nejdůležitějších pravidel při lovu ryb, která platí na ÚN Nechranice

• po příchodu k vodě musíte prohlednout místo lovu a pokud je znečistěno odpadky, musíte je uklidit,
• před zahájením lovu ryb máte povinnost zapsat do povolenky k lovu datum a číslo revíru ÚN Nechranice – 441 043,
• lov ryb je na ÚN Nechranice povolen celoročně,
• dravé druhy ryb (sumec, candát, štika, bolen) jsou hájené od 1. ledna do 15. června,
• lov přívlačí, hlubinnou přívlačí a lov na nástražní rybku je povolen od 16. června do 31. prosince,
• v jednotlivých měsících platí různé denní doby lovu,
• jednotlivé druhy ryb mají stanovené nejmenší lovné míry (např. kapr 40 cm, sumec 70 cm, candát 45 cm, štika 50 cm, bolen 40 cm, úhoř 45 cm, okoun a cejn – míru nemají),
• v jednom dnu lovu si smíte ponechat pouze dva kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinaci. Další ulovené ryby z těchto druhů musíte šetrně vrátit zpět do vody,
• celkem si můžete ponechat v jednom dnu lovu nejvýše 7 kg všech druhů ryb,
• ponechané ryby musíte zapisovat do povolenky k lovu ryb podle druhu,
• při lovu na položenou nebo při lovu na plavanou můžete použít nejvýše 2 udice,
• na každé udici nejvýše 2 návazce s jednoduchými háčky nebo 1 návazec s dvojháčkem nebo trojháčkem,
• při lovu na živočišnou nástrahu mohou být použity i výceháčkové systémy s nejvýše 3 háčky (jedno, dvoj nebo trojháčky),
• při lovu na přívlač a na hlubinnou přívlač můžete použít 1 udici s 1 umělou nebo přirozenou nástrahou,
• lov z plavidel a lov dravých druhů ryb na bójku je povolen,
• hlubinná přívlač je povolena pouze z plavidla poháněného lidskou silou (vesla),
• je zakázáno používat k lovu vábniček,
• používání plovoucí a jiných předmětů označujících krmná místa je zakázáno,
• v průběhu lovu ryb musíte udržovat na místě pořádek a po skončení lovu případné odpadky po sobě uklidit.

 

Turistické zajímavosti

Pobyt na rybách si můžete zpestřit návštěvou turistických zajímavostí a historických památek v blízkém okolí ÚN Nechranice.

Přírodní památky

Sluňáky – přírodní památka na rozloze 3,27 ha, vyhlášena v roce 1966. Ochrana se vztahuje na bloky a balvany křemenců, křemitých pískovců a slepenců s typicky zvětralým povrchem (tzv. sluňáky) v bývalém ovocném sadu na okraji obce Rokle. Křemencové balvany jsou o velikosti až 4 m, mají nepravidelný tvar. Volně přístupné jsou po staré komunikaci z Rokle.

Střezovská rokle – rozloha 17,6 ha, byla vyhlášena v roce 1966. Tato přírodní památka byla vytvořena erozní činností povrchové vody, na jejích strmých až svislých svazích vznikly pozoruhodné tvary. Má hloubku až 20 m. Svahy a vrchní partie prorůstají teplomilné stromy a keře, na dně rokle se nacházejí rostliny vlhkomilné. Byl zde zaznamenán výskyt 21 druhů ptactva. Vstup je po vyznačené turistické stezce.

Želinský meandr – rozloha 174,5 ha, vyhlášena v roce 1992. Území je chráněno geologicky a geomorfologicky. Nacházejí se zde hluboce zaříznutá údolí meandrující řeky Ohře mezi Nechranickou přehradou a obcí Želina. Na skalnatých svazích kaňonovitého údolí žije řada chráněných a ohrožených živočichů a vyskytuje se zde několik význačných druhů rostlin. Skalnaté, jen těžko přístupné svahy, prorůstá stepní, lesostepní a lesní vegetace. Vstup je po značené stezce.

Hrady a zámky

Hasištejn – Sídlo humanisty a básníka doby jagellonské Bohuslava Hasištejnského (počátek 14. století) - Hrad je přístupný veřejnosti bez průvodce.

Zámek Líčkov – Barokní zámek je rokokově upravený. Původně gotický hrádek ze 14. století, který je přestavěn na zámek v pozdní renesanci.

Zámek Krásný Dvůr – Barokní zámek Krásný Dvůr - Nejstarší písemná zmínka o Krásném Dvoře je známa z roku 1295

Kostely

Kostel svatého Petra a Pavla v Březně u Chomutova, Kostel Nejsvětější Trojice v obci Stranná, Zámek Vičice Kaplička na návsi v Nechranicích, kostel sv. Víta v Libědicích, zámek se zahradou v Libědicích, Mariánský sloup a kamenná kašna v Kašticích, kostel Narození Panny Marie a barokní sýpka v Morech, Rozhledna u Dobroměřic,

Některé zajímavosti blízkých měst

Žatec – Městská radnice a její věž, Chrám Chmele a Piva, Evangelický kostel, Žatecká brána, Nejmenší chmelnička na světě, Chrám Nanebevzetí Panny Marie, Kapucínský klášter a kostel Korunování Panny Marie, Dům číslo 8 v ulici Obránců míru, Kostel svatého Jakuba, Kostel svatého Václava, Židovská synagoga, Regionální muzeum K. A. Polánka, Křížova vila, Muzeum chmele, Muzeum Homolupulů – Husitská bašta, Městské parky a zeleň v Žatci mají více než 150ti letou historii.

Kadaň – Barbakán, Bašta v Sokolovské ulici, Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže, Františkánský klášter, Gotický dům čp.185, Hrad, Kašna, Katova ulička, Klášterní kostel sv. Rodiny a sv. Alžběty, Kostel Stětí sv.Jana Křtitele, Kostel sv. Anny, Městské opevnění, Mikulovická (svatá) brána, Minoritský klášter (Okresní archív), Radnice, Šlikovský dům, Sloup Nejsvětější Trojice, Městské muzeum, Galerie Josefa Lieslera, Galerie Karla Havlíčka (v prostorách hradu).

Chomutov – Kostel svaté Kateřiny, Městská věž, Jezuitský areál, Kostel svatého Ignáce, Špejchar, Oblastní muzeum - budova jezuitského gymnázia, Oblastní muzeum - budova radnice, Barokní sloup Nejsvětější trojice, Zoopark, Kamncové jezero.

Podbořany – kostel sv. Petra a Pavla, bývalá radnice, kostel Božího Spasitele, dům č.p. 45, budova fary, vodní tvrz, Výstavní síně při Městské knihovně .

Louny – Oblastní muzeum Louny, Žatecká brána, Chrám sv. Mikuláše, Galerie Benedikta Rejta, Pramen Luna, Muzeum Zkamenělý les, Galerie XXL, Ochoz věže chrámu sv. Mikuláš.