Údolní nádrž Slapy

Přehrada slapy

Vodní nádrž Slapy byla první velkou stavbou vltavské kaskády. Přehradní hráz se nachází asi 30 km od Prahy směrem proti proudu Vltavy. Přehrada byla vytvořena za účelem regulace toku řeky Vltavy a výroby elektrické energie. Vlastní stavba započala v roce 1949, v roce 1955 byla dokončena a o rok později byla do provozu uvedena vodní elektrárna umístěna v těle přehradní hráze.

Celá přehrada souží nejen k regulaci vodní hladiny na Vltavě a výrobě elektřiny, ale je současně vyhledávaným rekreačním střediskem. V okolí nádrže je k dispozici řada kempů, hotelů a penzionů. Návštěvníci zde mohou provozovat mnoho vodních sportů nebo vyrazit do okolí, kde se nachází řada krásných a zajímavých lokalit.

Objem přehrady 270 milionů kubických metrů vody drží betonová gravitační hráz vysoká 65 metrů. Vodní plocha má rozlohu 14 km². Hráz je umístěna v úzké soutěsce na konci Svatojánských proudů a vzniklé 44 km dlouhé jezero se táhne až k přehradě Kamýk. Slapská přehrada má čtyři přelivy 15 × 8 m o kapacitě průtoku vody 3 tisíc kubických metrů za sekundu.

Elektrárna uvnitř betonové hráze disponuje třemi soustrojími s Kaplanovými turbínami o výkonu 3 × 48 MW. Voda je na turbíny přiváděna třemi ocelovými potrubími, které jsou zabudovány v hrázi. Vtok do nich je možné zablokovat ocelovými rychlozávěry a provizorním hrazením. Elektrická energie z generátorů o napětí 10,5 kV je vyvedena přes transformátory do rozvodny umístěné v hrázi. Odtud je elektřina vedena kabely v šikmé šachtě v hrázi až nad hladinu vody na portály. Elektrárna je napojena do celostátní energetické soustavy a na plný výkon je schopna najet během 136 sekund. Výkon lze regulovat dálkově z centrálního dispečinku v nedalekých Štěchovicích. Odtok ze Slapské přehrady může být regulován dalšími díly na Vltavě – nádrže ve Štěchovicích a ve Vraném.

Rybářský revír

Údolní nádrž Slapy patří mezi naše nejvýznamnější rybářské revíry České Republiky. Tento mimopstruhový revír je známý především svou úspěšností v dosahování úlovků nejen kaprů, ale také vysokého množství ryb dravých. Tato velmi oblíbená lokalita je ideální ke strávení příjemné dovolené spojené s rybařením.

Popis revíru

GPS Z: 49°49'25.618"N, 14°26'2.476"E, K: 49°38'0.445"N, 14°14'50.707"E

Přítok Labe. Od tělesa hráze ÚN Slapy až k tělesu hráze ÚN Kamýk nad Vltavou, bývalé řečiště Mastníku od ústí do údolní nádrže až k hraničním tabulím v polovině ohbí Mastníku mezi bývalým mlýnem a Hrádkem a na Brzině úsek od ústí do údolní nádrže až k hraničním tabulím pod mlýnem v Hrachově. Lov z plavidel, hlubinná přívlač a zavážení nástrah povoleno. Součástí revíru jsou potoky Sladovařský, Meredský, Radič, Čelinský, Hubenovský, Hříměždický, Vošický, Jindrovský, Vápenický, Sečský, Liběšovský, Punčochářův, Jablonský, Mladčina (Stranný) a Musík, které jsou chovné – lov ryb zakázán. Mastník a Brzina jsou samostatnými revíry.

Na revíru platí vedle mimopstruhových povolenek celorepublikových, celosvazových a územních povolenek Územního svazu města Prahy i územní mimopstruhové povolenky Středočeského územního svazu a povolenky Středočeského územního svazu č. 90 s omezenou platností pro vyjmenované revíry.

Pravidla lovu ryb

Spolu s povolenkou k lovu ryb obdržíte i Rybářský řád s popisem rybářského revíru ÚN Slapy, který jste povinni při lovu ryb dodržovat.

Doporučujeme se před samotným lovem ryb podrobně seznámit s pravidly. Jedině tak předejdete nepříjemnostem v případě kontroly rybářskou stráží nebo Policií ČR.

Turistické zajímavosti

Pokud si chcete udělat výlet, Lipno nabízí řadu možností a to i při nepříznivém počasí.

Do Českého Krumlova jedete 20 minut autem, dále je možno navštívit hrad Rožmberk, zříceniny Vítkův Hrádek či Dívčí Kámen. Za shlénutí určitě stojí kláštery ve Vyšším Brodě a Zlaté Koruně, nebo technické památky, jako např. Schwarzenberský kanál či vnitřek samotné Lipenské přehrady. Nezapoměňte na rodný domek spisovatele Adalberta Stiftera v Horní Plané.

Máte-li chuť na delší výlety, potom doporučujeme navštívit zámek a ZOO v Hluboké nad Vltavou. Doporučujeme nezapomenout ani na návštěvu Boubína a Boubínského pralesa.

Přírodní památky

Svatojánské proudy (92. – 83. ř. km) – V místech náplavky Slapské přehrady začínal velmi peřejnatý úsek Vltavy, známý pod jménem Svatojánské proudy. Tento 7 km dlouhý úsek se spádem 20 m, který je dnes zatopen Štechovickou přehradou, představoval poslední překážku při plavení vorů a nákladních lodí do Prahy. Prázdné lodě táhli proti proudu koně stezkou, která byla střídavě na levém a pravém břehu řeky. Zdolání tohoto úseku Vltavy nebylo snadnou záležitostí, protože náraz dlouhého voru na skrytý balvan v řečišti nebo v zákrutách na břeh znamenal jeho rozbití a často i smrt vorařů. Splavnění Svatojánských proudů (rok 1643) připomíná barokní pískovcový sloup, za nímž byla roku 1772 postavena socha sv. Jana Nepomuckého, podle něhož také proudy dostaly jméno. Obě památky se nacházely na levém břehu Vltavy a před napuštěním Slapské přehrady byly přemístěny pod hráz poblíž budovy elektrárny, kde stojí dodnes.

Psané skály – Téměř na konci vzdmutí potoka Mastníka upomíná pamětní deska ve skále tzv. pecínovské bratry. Je na ní napsáno „Zde se zdržovali pro víru pronásledovaní naši předkové“. Pokud pořádně prohledáte okolí, můžete zde nalézt nápisy z 16. – 17. století s náboženskou tématikou vytesané ve skále. Vylezete-li po pěšince na skálu nad pamětní deskou, naskytne se Vám pěkný pohled na vzdmutí a protější kopce.

Bučilské proudy (125,4 – 123. ř. km) – Kousek před zříceninou hradu Zrůbek, na 125,4 ř. km, začínaly neméně slavné Bučilské proudy. Jak je již psáno výše, zanikly daleko dříve než Svatojánské.

Županovice – Na 120. ř. km se nacházela první plavební komora u nás, kterou v roce 1729 (za vlády Marie Terezie) vybudoval z místní žuly profesor pražské techniky Ing. Jan Ferdinand Schor. Byla dlouhá 26,6 m, široká 4,7 m a hloubka vody v ní 1 m. Ve své době představovala obrovské zlepšení plavby po Vltavě, protože propojovala dolní hladinu s hladinou, zaplavující po zvýšení jezu Bučilské proudy. Ty byly, stejně jako Svatojánské, nebezpečné pro plavbu.

Černolické skály – Skalnatý ostroh z ordovických křemenců. Romantické výletní místo. Horolezecký terén až do stupně VI. Přístup z Černolic nebo ze Všenor.

Posázavská stezka – Vybudovaná v létech 1914–1924 Klubem českých turistů z Píkovic na Kamenný Přívoz. Stezka, dlouhá 8 km, prochází romantickým kaňonem řeky Sázavy po levém břehu. Vyhlídky do údolí. Místa prvních trampských osad na Sázavě.

Roztocký háj – Tiché údolí – malebné údolí nad Roztoky nad Vltavou. Největší pražská přírodní rezervace, naleziště artefaktů knovízské kultury. V západní části se nacházejí geomorfologicky výrazné skály Kozí hřbety s Alšovou vyhlídkou. Dostupné z Roztok u Prahy nebo Únětic.

Vyhlídkové plavby

Na nádrži se provozují vyhlídkové plavby a přívoz.

Některé zajímavosti blízkých měst

Hotel Záhoří – Před samým vstupem do Svatojánských proudů, poblíž 93. ř. km, se na levém břehu Vltavy nacházel hotel Záhoří, který své jméno získal podle nedalekého stejnojmenného polesí. Jeho počátky se tradují od roku 1914, kdy tamější místa byla častou zastávkou výletníků z Prahy, kteří si vyjeli parníkem proti proudu romantickou krajinou do Štěchovic a dále pokračovali ke Svatojánským proudům. Z té doby také pochází i níže uvedený leták, který zobrazuje ještě první podobu hotelu. Ten byl za první republiky zleva rozšířen, aby mohl uspokojovat vzrůstající poptávku. V hotelu Záhoří byl také nacisty zavražděn 23. ledna 1935 Ing. Rudolf Formis za protifašistické rádiové vysílání do Německa.

Rákosníkova hospoda – V Živohošti se na břehu Vltavy nacházela slavná roubená došky krytá Rákosníkova hospoda. Protože zde stála již od roku 1617, její dřevo pamatovalo i předbělohorský samostatný Český stát. V posledním období své existence byla hospoda také omítnuta. Jenže pak se začalo před druhou světovou válkou mluvit o jejím zatopení přehradou. Noviny Vltavské proudy tehdy přišli s návrhem, aby se rozebrala a znovu postavila výše nad zátopovou čárou. K rozebrání hospody pak skutečně došlo, konec konců byla státní památkou, ale dodnes se znovu nepostavila. Údajně její dobře uskladnéné dřevo posloužilo jako topivo. Snad jen pro zajímavost musíme dodat, že zde pobývali mimo jiné také Alois Jirásek, Bedřich Smetana (když skládal symfonickou báseň Vltava) a Josef Suk. Ten sem rád putoval pěšky z rodných Křečovic (asi 5 km od protejšího břehu). Z Rákosníkovy hospody tedy nezbylo vůbec nic a z původní Živohoště, která je na obrázku, pouze pár zatopených sklepů, kostelík svatého Fabiána a Šebestiána a hřbitov. Dnes leží kostel se hřbitovem jen pár metrů nad hladinou.

Kocourský viadukt – Rokle s nejvyšším kamenným železničním viaduktem ve střední Evropě (výška 42 m, délka 109 m).

Okoř (Hrad) – Zřícenina hradu nad Zákolanským potokem. Ten byl založen jako honosné sídlo ve 14. století a posléze pobořen husity. Východisko do údolí Zákolanského potoka a na Budeč. Přístupné busem z Prahy–Dejvické.

Vodní dílo Štěchovice – Vodní dílo Štěchovice bylo budováno v letech 1938 až 1947. Betonová přehrada s žulovým obkladem je 22,5 m vysoká a 120 m dlouhá. K vodnímu dílu patří i plavební komora, která překonává rozdíl mezi horní a spodní hladinou 19,10 m a je ojedinělá ve střední Evropě.

Turistická informační centra

Pokud chcete získat podrobné informace o možnostech rekreace v regionu ÚN Slapy nebo o možnostech ubytování, doporučujeme navštívit turistická infocentra.